Výstavní projekt „ Znaky příčinnosti – proces daguerrotypie“ připravil pro galerii Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze doktorand na katedře grafiky a vizuální komunikace Ondřej Přibyl.  

Ondřej Přibyl se zabývá proměnami chápání statusu originálu ve fotografii v souvislosti s jejím technologickým vývojem. V centru jeho zájmu stojí dnes vcelku neznámý a zapomenutý princip daguerrotypie. Specifickou fotografickou technologii a její dnešní možnosti představí výběr několika desítek autorských daguerrotypií, které dokládají nezvyklou kombinaci křehkosti a síly, kterou daguerrotypie nabízí.

„Tato technlogie pro mě, díky svým specifickým vlastnostem představuje jistý ultimativní protipól současným, masově rozšířeným fotografickým technologiím.“ přibližuje autor výstavy svůj vztah k daguerrotypii.

 Autor si klade otázku, jakým způsobem ovlivňuje použitá technologie možnosti chápání a interpretace fotografického obrazu a především se nebojí považovat užití této technologie za jednoznačně aktuální.

Výběr fotografií akcentuje široké spektrum témat od rodinných snímků, které tísnivě rozehrávají otázku plynutí času, kouzla industriálních továren a zaprášeného průmyslu ( časoměrný projekt Malešické spalovny) až po nezvykle krásné krajinné motivy z prostředí Šumavy.

Celá práce je podepřena silnou vizuální složkou nezaměnitelného charakteru daguerrotypického obrazu, možností vidět obraz jak pozitivně tak negativně, nebo v něm sledovat svůj vlastní obraz. Vizuální rovinu dotváří spojení vysoké ostrostí kresby (včetně vad a nedokonalostí, které jsou vlastním příznakem procesu) a intimity miniatur, které staví daguerrotypii na výjimečné místo mezi ostatními fotografickými technologiemi.

Daguerrotypie můžeme přirovnat k fotografii hologramu, kde také vidíme jen jednu z vrstev fotografovaného předmětu, ale cítíme, že v hloubi je něco víc…